Označení řady: 801

Staré označení řady: M 131.1

Výrobce: Tatra Kopřivnice, Vagónka Tatra Studénka-Butovice

Rok výroby: 1948 – 1956

Vyrobeno kusů: 549

V pravidelném provozu: ne

Míst k sezení/stání: 48/?

Délka přes nárazníky: 12 100 mm

Max. rychlost: 60 km/h

Hmotnost: 16,6 t

Uspořádání pojezdu: A 1

Motor: Tatra T 301

Výkon: 113,9 kW

Přenos výkonu: mechanický

Rekonstruován na řadu (kusů): M 131.2 (85), M 131.3 (2), M 131.5 (2), M 131.52 (5), M 131.6 (1)

Přezdívky: Hurvínek, stojednatřicítka, kredenc, splašená bedna, tatra

M131 - "Hurvínek" : Pardubice - Slatiňany a zpět. Autor: Pavel Král (Licence Creative Commons). Železniční spolek Pardubice. 20. srpna 2011.

Motorové vozy řady M 131.1 (od 1. ledna 1988 administrativně označené řadou 801), přezdívané Hurvínek, jsou dvounápravové železniční osobní motorové vozy, které byly vyráběny v letech 1948 až 1956 v závodech Tatra Kopřivnice a Vagónka Studénka. Celkově bylo vyrobeno 549 těchto vozů, které byly určeny pro zabezpečení osobní železniční dopravy na tratích ČSD v tehdejším Československu. V provozu je v 70. a 80. letech 20. století nahradily motorové vozy řady M 152.0, do jejich dodávek byla řada M 131.1 nejrozšířenější řadou motorových vozů ČSD. V současnosti již nejsou v pravidelném provozu, některé z vozů řady M 131.1 jsou zachovány jako historická provozní vozidla.

Konstrukce

Na rám vozu, jenž je vyroben ze svařených ocelových nosníků, je přinýtována osmiboká vozová skříň se zužujícími se představky, jež je usazena na pojezdu se dvěma dvojkolími, z nichž jedno je hnací. Řada M 131.1 je charakteristická právě svými vínově červenými skříněmi a stříbrně šedými střechami. Stanoviště strojvedoucího a vlakvedoucího se nachází v nástupních prostorech, jež jsou umístěny v čelech vozu (obě čela jsou rovněž průchodná). Mezi nástupními prostory (v jednom z nich se také nachází WC) je umístěn jeden velkoprostorový oddíl pro cestující.

Při zadávaní objednávky na výrobu vozů řady M 131.1 požadovalo tehdejší ministerstvo železnic jejich osazení vzduchem chlazenými vznětovými motory Tatra. Šlo o první případ využití tohoto typu motorů v železničních motorových vozech v Československu. Závody Tatra v té době disponovaly výkonnými dvanáctiválcovými motory typu T 111, určenými v první řadě pro těžké nákladní automobily Tatra 111. Pro náročný železniční provoz byl motor upraven snížením výkonu na 155–160 koní při otáčkách omezených na 1 600 ot/min. Zároveň byl doplněn přídavným chladičem oleje a takto upravený byl označen jako Tatra T 301. Motor je zabudován pod podlahou vozu. Přenos momentu je zabezpečen suchou třílamelovou spojkou s pneumatickým ovládáním a plně synchronizovanou čtyřstupňovou převodovkou Mylius, která je kardanovou hřídelí spojena s nápravovou převodovkou umožňující i změnu směru jízdy.

Brzdová soustava je tlakovzdušného systému Knorr. Vozy byly provozně spolehlivé a díky vzduchem chlazenému motoru i nenáročné, což bylo výhodou hlavně v zimě, kdy bylo možno vozy odstavovat i ve stanicích bez výtopen; nehrozily poruchy následkem zamrznutí vody v motoru.

Vývoj, výroba a provoz

Motorové vozy řady M 131.1 se měly společně s vozy řady M 262.0 stát základem poválečné obnovy vozového parku ČSD. Zatímco „velká“ řada M 262.0 s elektrickým přenosem výkonu byla určena pro dopravu na hlavních tratích, malé a lehké motoráky řady M 131.1 s mechanickým přenosem výkonu měly zajišťovat dopravu na regionálních drahách. Vývoj řady M 131.1 byl kopřivnické vagónce zadán v roce 1946, prototyp s označením M 131.101 byl vyroben v roce 1948. Sériová výroba byla zahájena ještě tentýž rok a trvala do roku 1951. Z Kopřivnice pochází prvních 40 vozů, dalších 100 kusů bylo zkompletováno ve Studénce (z Kopřivnice byly dodány vozové skříně, elektroinstalace a hnací agregáty), zbylé dvě stovky vozů řady M 131.1 již vyrobila kompletně Vagónka Studénka. Z let 1948 až 1951 pochází 340 vozů. Výroba dalších sérií proběhla v letech 1954 až 1956 již pouze ve Studénce, v tomto období opustilo brány místní továrny dalších 209 vozidel řady M 131.1.

K řadě M 131.1 byly do soupravy vyráběny i přípojné vozy podobného vzhledu řad Clm a CDlm (po zrušení 3. třídy označené jako Blm a BDlm) rovněž z Vagónky Studénka. V reálném provozu však byli „hurvínci“ spřahováni se všemi možnými a dostupnými řadami přípojných vozů.

Vozy řady M 131.1 byly provozovány po celém Československu na místních a lokálních drahách, výjimečně se vyskytly i na rychlících, např. v 60. letech jako náhrada za nepojízdné vozy řady M 262.0. Jezdily i na ozubnicové trati Tisovec – Pohronská Polhora a jiných sklonově náročných úsecích. V rámci smíšených vlaků se objevily i v nákladní dopravě.

Od roku 1976 začaly být nahrazovány nově dodávanými vozy řady M 152.0 (nyní řada 810) a postupně byly vyřazovány. Pravidelný provoz řady M 131.1 skončil v roce 1984. Část vozů byla zachována pro muzejní a historické účely, již od 80. let se objevovaly na nostalgických jízdách. Od 1. ledna 1988 byla řada M 131.1 administrativně přeznačena na řadu 801, fyzicky se to však vozů nedotklo. Začátkem 90. let se některé zachované vozy pro nostalgické jízdy výjimečně objevily i v na pravidelných spojích jako náhrada za neschopné vozy řady 810.

Přestavby

Řada M 131.2

V letech 1967 až 1980 bylo 85 vozů přestavěno na řadu M 131.2. Jedná se o montážní vozy trolejového vedení, těmito rekonstrukcemi byl dočasně vyřešen nedostatek vozidel tohoto druhu.

Řada M 131.3

Dva vozy řady M 131.3 vznikly remotorizací vozů řady M 131.1 v roce 1971. Přestavba se uskutečnila v ŽOS Šumperk, do vozů byly nainstalovány nové motory LIAZ ML 635 a hydrodynamické převodovky Praga 2 M 70. Důvodem byla snaha vyzkoušet tyto agregáty v železničním provozu, neboť jimi byly o několik let později vybaveny nové motorové vozy řady M 152.0. Dva vozy byly přeznačeny na M 131.3001 a 3002, v provozu byly do roku 1977, poté byly zrušeny.

Řada M 131.5

Řadu M 131.5 tvořily rovněž dva vozy. Jedinou změnou oproti původní řadě M 131.1 bylo dosazení podvozků pro rozchod kolejí 1 524 mm. První vůz (nově M 131.5001) byl rekonstruován v ŽOS Šumperk v roce 1971, druhý (M 131.5002) o osm let později. Vozy jezdily na širokorozchodné trati Haniska – Maťovce do roku 1983 a přepravovaly zaměstnance ČSD a pracovníky celní správy. Poté byly nahrazeny vozy řady M 152.5 (širokorozchodná varianta vozů M 152.0)

Řada M 131.52

Motorové vozy řady M 131.52 byly širokorozchodnou verzí montážních vozů řady M 131.2. Přestavba pěti vozů, nově označených M 131.5201 – 5205, byla uskutečněna v letech 1976 až 1979.

Řada M 131.6 (802)

Jediný vůz M 131.6001 vznikl přestavbou montážního vozu M 131.2042 (a ten zase přestavbou vozu M 131.1331). Při úpravě mu byla v roce 1987 odstraněna střešní nástavba a do středu bočnic nainstalovány plechové posunovací dveře. Od 1. ledna 1988 byl označen jako 802.001, k fyzickému přeznačení došlo až začátkem 90. let 20. století. Vůz sloužil jako doprovodný vůz nehodového vlaku z Brna-dolního nádraží do roku 1998, kdy byl odstaven a o tři roky později sešrotován.

Historické vozy

• M 131.1001 (České dráhy, železniční muzeum Olomouc)
• M 131.1005 (České dráhy, železniční muzeum Lužná u Rakovníka)
• M 131.1081 (Mladoboleslavský železniční spolek)
• M 131.1116 (Pardubický spolek historie železniční dopravy, vystaven na pomníku v ŽST. Pardubice-Rosice nad Labem)
• M 131.1125 (Klub historických koľajových vozidiel, depo Haniska)
• M 131.1130 (České dráhy, depo Česká Lípa)
• M 131.1133 (Pardubický spolek historie železniční dopravy)
• M 131.1186 (Pars nova, vystaven na pomníku u vstupu do areálu firmy)
• M 131.1228 (Pardubický spolek historie železniční dopravy)
• M 131.1238 (Klub historie kolejové dopravy Praha, železniční muzeum Kněževes)
• M 131.1266 (Vladimír Kříž, depo Kladno)
• M 131.1280 (Zubrnická museální železnice)
• M 131.1302 (KŽC Doprava, provozován na trati Česká Kamenice - Kamenický Šenov)
• M 131.1386 (Městský úřad Bezdružice, vystaven na pomníku v ŽST. Bezdružice)
• M 131.1405 (Národní technické muzeum, zapůjčen Teplickému spolku železniční Ústecko-Teplické dráhy)
• M 131.1413 (České dráhy, depo Cheb)
• M 131.1441 (Společnost pro revitalizaci místních drah)
• M 131.1443 (Spoločnost Považskej Dráhy Žilina)
• M 131.1454 (Olpas Moravia)
• M 131.1463 (České dráhy, depo Brno)
• M 131.1470 (Petr Nepil, depo Slaný)
• M 131.1473 (Klub historie kolejové dopravy Praha, železniční muzeum Kněževes)
• M 131.1487 (České dráhy, zapůjčen Plzeňské dráze)
• M 131.1513 (Loko-motiv Chomutov, depo Křimov)
• M 131.1515 (České dráhy, zapůjčen Pardubickému spolku historie železniční dopravy)
• M 131.1549 (Junior market, zapůjčen Mladoboleslavskému železničnímu spolku)

Zdroj: Wikipedie

Fotografie: Licence Creative Commons - Wikimedia